Měření spotřebičů

Izolační odpor elektrických spotřebičů a ručního nářadí

Co izolační odpor ověřuje, proč se třída I běžně měří bez sondy, kdy je u třídy II nutná sonda, jaké použít zkušební napětí a kdy zvolit měření unikajícího proudu.

ČSN EN 50699ČSN EN 50678Praktický postup

Odpověď k ústní zkoušce do 30 sekund Izolační odpor ověřuje stav izolace mezi síťovou částí spotřebiče a přístupnými vodivými částmi. Spotřebič musí být odpojen od sítě a jeho vypínač se zpravidla uvede do polohy zapnuto, aby se do měření zahrnuly i vnitřní obvody. U běžných spotřebičů se používá 500 V DC, u citlivých zařízení, obvodů SELV/PELV nebo zařízení s přepěťovými prvky může být vhodné 250 V DC. Vyhovující mez závisí na konstrukci a měřených částech; často jde o 1 MΩ, 2 MΩ, u topných spotřebičů 0,3 MΩ.

Co se měřením izolačního odporu ověřuje

Měřicí přístroj přivede mezi oddělené části spotřebiče stejnosměrné zkušební napětí a z velmi malého protékajícího proudu vypočítá odpor. Čím vyšší je odpor, tím méně proudu izolací prochází.

Spotřebič třídy I

Měří se zejména mezi spojenými pracovními vodiči L + N a ochranným obvodem PE, tedy kovovými částmi připojenými k ochrannému vodiči.

Spotřebič třídy II

Měří se mezi spojenými pracovními vodiči L + N a přístupnou vodivou částí. Protože spotřebič nemá vlastní PE vodič, musí se přístupná vodivá část připojit měřicí sondou na stranu PE měřicího přístroje. Pouhé zasunutí dvoupólové vidlice do REVEXmaxu tuto část měřicího obvodu nevytvoří.

Jednoduché schéma principu

Síťová část
L a N jsou při zkoušce spojeny dohromady

⇄

Přístupná část
PE u třídy I nebo měřicí sonda u třídy II

Spotřebič při této zkoušce není napájen ze sítě. Měřicí napětí dodává zkoušečka izolačního odporu. U třídy I vede návratová cesta přes PE kontakt vidlice; u třídy II se musí vytvořit sondou přiloženou na zkoušenou přístupnou vodivou část.

Důležitý rozdíl mezi třídou I a II: u třídy I se při běžném jednofázovém spotřebiči žádná další sonda nepřikládá. Vidlice spotřebiče připojí k REVEXmaxu pracovní vodiče i PE. U třídy II dvoupólová vidlice připojí pouze síťovou část; bez sondy na přístupné vodivé části může přístroj zobrazit velmi vysoký odpor jen proto, že je měřicí obvod rozpojený.

Mezní hodnoty podle druhu měření

Měřené části	Minimální izolační odpor	Poznámka
Živé části proti ochrannému uzemnění	1,0 MΩ	Typicky spotřebič třídy I.
Spotřebič s topnými prvky proti ochrannému uzemnění	0,3 MΩ	Snížená mez se týká specifické skupiny topných spotřebičů.
Živé části proti přístupným vodivým částem nepřipojeným k PE	2,0 MΩ	Typicky třída II nebo vodivá část třídy I, která není spojena s PE.
Živé části SELV/PELV proti přístupným vodivým částem	0,25 MΩ	Podle konkrétního uspořádání obvodů.

Pozor na starší hodnotu 7 MΩ. U spotřebičů držených za provozu v ruce se lze setkat s požadavkem 7 MΩ podle ČSN 33 1600 ed. 2. Při hodnocení je proto nutné vědět, podle jakého postupu a normy je konkrétní zkouška prováděna.

Zkušební napětí 500 V nebo 250 V?

500 V DC

Základní volba pro běžné spotřebiče, pokud výrobce nebo konstrukce zařízení nevyžaduje jiný postup.

250 V DC

Používá se zejména u SELV/PELV, zařízení s vestavěným omezovačem přepětí nebo tam, kde by vyšší napětí mohlo poškodit elektronické součástky.

500 V není univerzálně bezpečná volba. Přepěťové ochrany, elektronické filtry, spínané zdroje, řídicí elektronika nebo napěťově závislé spínače mohou měření zkreslit nebo mohou být zkušebním napětím namáhány. Není-li měření izolačního odporu bezpečně proveditelné, použije se vhodná metoda měření unikajícího proudu.

Praktický postup měření

Prohlídka. Zkontrolujte přívod, vidlici, kryt, spínač, známky přehřátí, vlhkosti a mechanického poškození.

Odpojení od sítě. Spotřebič nesmí být napájen. Odpojte také externí kabely, datové vedení a připojené periferie, které by mohly ovlivnit výsledek.

Zapnutí spotřebiče. Mechanický síťový vypínač nastavte do polohy zapnuto. Tím se do měření zahrnou vnitřní části za vypínačem.

Volba třídy a zapojení. U jednofázového spotřebiče třídy I s vidlicí není další sonda potřeba – přístupná část je připojena přes PE kontakt. U třídy II připojte měřicí vodič do zděře PE a sondou se dotkněte každé relevantní přístupné vodivé části.

Volba napětí. Standardně 500 V DC; u citlivých zařízení zvažte 250 V DC nebo jinou zkušební metodu.

Měření a vyhodnocení. Odečtěte ustálenou hodnotu a porovnejte ji s příslušnou mezí. Hraniční nebo kolísající výsledek nepovažujte automaticky za vyhovující.

Postup s přístrojem REVEXmax

1. Připojte spotřebič do měřicí zásuvky přístroje.

2. U jednofázového spotřebiče třídy I s pohyblivým přívodem se další sonda nepoužívá. U třídy II nebo u vodivé části, která není spojena s ochranným obvodem, připojte měřicí vodič do zděře PE a sondou se dotkněte zkoušené přístupné vodivé části.

3. Stiskněte 6 RISO. Opakovaným stiskem zvolte 500 V nebo 250 V.

4. Zkontrolujte, že je spotřebič vypnutý od sítě, ale jeho vlastní síťový spínač je v poloze zapnuto.

5. Spusťte měření tlačítkem TEST a vyčkejte na ustálení hodnoty.

Kontrola smysluplnosti výsledku u třídy II: vysoká hodnota, například údaj nad horní mezí rozsahu, ještě sama nepotvrzuje dobrý stav izolace. Nejprve ověřte, že sonda skutečně vodivě kontaktuje zkoušenou část. Bez připojené sondy může REVEXmax ukázat prakticky stejný výsledek jako při měření naprázdno.

Během měření se nedotýkejte hrotů ani vodivých částí. Kapacitní spotřebič může po zkoušce zůstat nabitý. REVEXmax po ukončení testu provádí vybití, proto měřicí vodiče neodpojujte okamžitě.

Proč musí být vypínač spotřebiče zapnutý

Když zůstane vypínač vypnutý, měřicí napětí se nemusí dostat za něj. Přístroj pak změří jen přívodní šňůru, odrušovací člen nebo malou část vstupního obvodu a vlastní spotřebič zůstane neověřený.

Praktická pomůcka: Spotřebič je odpojený od elektrické sítě, ale jeho vlastní ovladač je při měření izolačního odporu nastaven do provozní polohy.

Kdy výsledek nemusí vypovídat o celém spotřebiči

U elektronicky ovládaných spotřebičů nemusí být bez síťového napětí sepnuté relé, elektronický spínač nebo napěťově závislý prvek. Měřicí napětí se pak nedostane do všech částí zařízení. Typickým příkladem je počítač, moderní pračka, elektronicky řízený zdroj nebo spotřebič s dotykovým ovládáním.

V takovém případě je vhodnější ověřit bezpečnost při provozním napětí měřením proudu ochranným vodičem, rozdílového proudu nebo dotykového proudu podle konstrukce zařízení.

Nejčastější chyby

Vypínač zůstal vypnutý

Naměřená hodnota je vysoká, ale část spotřebiče za vypínačem nebyla vůbec prověřena.

Automaticky zvoleno 500 V

Technik nezohlední elektroniku, přepěťovou ochranu nebo pokyn výrobce.

Třída II změřena bez sondy

Dvoupólová vidlice nepřipojí k přístroji přístupnou část spotřebiče. Velmi vysoká hodnota pak může znamenat pouze rozpojený měřicí obvod.

Změřena jen jedna kovová část

U třídy II je třeba ověřit všechny relevantní přístupné vodivé části, které nemusí být navzájem vodivě propojeny.

Výsledek je hodnocen izolovaně

Vyhovující izolační odpor nenahrazuje prohlídku, měření PE ani potřebné měření unikajících proudů.

Příklady z praxe

Spotřebič	Doporučený postup	Typická poznámka
Vrtačka třídy II	Vidlice do měřicí zásuvky, sonda ze zděře PE na kovové sklíčidlo nebo jinou přístupnou vodivou část	Zapnout mechanický vypínač; bez sondy není sklíčidlo součástí měřicího obvodu.
Rychlovarná konvice třídy I	L + N proti PE	Topný prvek může mít specifickou mez 0,3 MΩ; vždy zohlednit konstrukci a stav za studena či po provozu.
Stolní počítač třídy I	Posoudit vhodnost Riso, případně použít měření unikajícího proudu	Vstupní filtry a přepěťové prvky mohou ovlivnit výsledek.
Adaptér třídy II	L + N proti přístupným vodivým částem; podle konstrukce také ověřit oddělení síťové a SELV části	Nemá-li přístupnou vodivou část vhodnou pro sondu, nelze pouze zasunutím dvoupólové vidlice potvrdit izolaci celého krytu. Zvolí se odpovídající postup podle konstrukce a návodu výrobce.

Mini test

Proč se při měření spojují L a N?

Aby se vůči přístupné části ověřovala celá síťová část jako jeden celek a nebyla zbytečně namáhána izolace mezi L a N.

Je vždy správné použít 500 V DC?

Ne. U SELV/PELV, zařízení s přepěťovými prvky a citlivou elektronikou může být vhodné 250 V DC nebo jiná metoda.

Co znamená hodnota „> 200 MΩ“?

Izolační odpor je vyšší než horní mez měřicího rozsahu. U třídy II ale nejprve ověřte připojení sondy – stejný údaj může vzniknout i při rozpojeném měřicím obvodu.

Musím u spotřebiče třídy I používat sondu?

U běžného jednofázového spotřebiče třídy I s vidlicí ne. Ochranný obvod spotřebiče je k REVEXmaxu připojen přes PE kontakt měřicí zásuvky. Sonda je potřebná například pro přístupnou vodivou část, která není s PE spojena.

Proč u třídy II nestačí jen zasunout vidlici?

Spotřebič třídy II nemá PE vodič. Dvoupólovou vidlicí se proto připojí pouze síťová část L a N, ale nikoli zkoušená přístupná vodivá část. Tu je nutné připojit samostatnou sondou na stranu PE přístroje.

Může vyhovující Riso nahradit měření unikajícího proudu?

Ne vždy. U elektronických zařízení může být měření unikajícího proudu při provozním napětí výstižnější nebo nezbytné.

Normové podklady pro další ověření: ČSN EN 50699, ČSN EN 50678, ČSN 33 1600 ed. 2 včetně změn Z1 a Z2 a návod výrobce použitého měřicího přístroje. Uvedené hodnoty jsou studijní pomůcka; při měření je nutné respektovat plné znění příslušných norem, výrobkovou normu a pokyny výrobce spotřebiče.