Izolační odpor elektrických spotřebičů a ručního nářadí
Co izolační odpor ověřuje, proč se třída I běžně měří bez sondy, kdy je u třídy II nutná sonda, jaké použít zkušební napětí a kdy zvolit měření unikajícího proudu.
Co se měřením izolačního odporu ověřuje
Měřicí přístroj přivede mezi oddělené části spotřebiče stejnosměrné zkušební napětí a z velmi malého protékajícího proudu vypočítá odpor. Čím vyšší je odpor, tím méně proudu izolací prochází.
Spotřebič třídy I
Měří se zejména mezi spojenými pracovními vodiči L + N a ochranným obvodem PE, tedy kovovými částmi připojenými k ochrannému vodiči.
Spotřebič třídy II
Měří se mezi spojenými pracovními vodiči L + N a přístupnou vodivou částí. Protože spotřebič nemá vlastní PE vodič, musí se přístupná vodivá část připojit měřicí sondou na stranu PE měřicího přístroje. Pouhé zasunutí dvoupólové vidlice do REVEXmaxu tuto část měřicího obvodu nevytvoří.
Jednoduché schéma principu
L a N jsou při zkoušce spojeny dohromady
PE u třídy I nebo měřicí sonda u třídy II
Spotřebič při této zkoušce není napájen ze sítě. Měřicí napětí dodává zkoušečka izolačního odporu. U třídy I vede návratová cesta přes PE kontakt vidlice; u třídy II se musí vytvořit sondou přiloženou na zkoušenou přístupnou vodivou část.
Mezní hodnoty podle druhu měření
| Měřené části | Minimální izolační odpor | Poznámka |
|---|---|---|
| Živé části proti ochrannému uzemnění | 1,0 MΩ | Typicky spotřebič třídy I. |
| Spotřebič s topnými prvky proti ochrannému uzemnění | 0,3 MΩ | Snížená mez se týká specifické skupiny topných spotřebičů. |
| Živé části proti přístupným vodivým částem nepřipojeným k PE | 2,0 MΩ | Typicky třída II nebo vodivá část třídy I, která není spojena s PE. |
| Živé části SELV/PELV proti přístupným vodivým částem | 0,25 MΩ | Podle konkrétního uspořádání obvodů. |
Zkušební napětí 500 V nebo 250 V?
500 V DC
Základní volba pro běžné spotřebiče, pokud výrobce nebo konstrukce zařízení nevyžaduje jiný postup.
250 V DC
Používá se zejména u SELV/PELV, zařízení s vestavěným omezovačem přepětí nebo tam, kde by vyšší napětí mohlo poškodit elektronické součástky.
Praktický postup měření
Postup s přístrojem REVEXmax
1. Připojte spotřebič do měřicí zásuvky přístroje.
2. U jednofázového spotřebiče třídy I s pohyblivým přívodem se další sonda nepoužívá. U třídy II nebo u vodivé části, která není spojena s ochranným obvodem, připojte měřicí vodič do zděře PE a sondou se dotkněte zkoušené přístupné vodivé části.
3. Stiskněte 6 RISO. Opakovaným stiskem zvolte 500 V nebo 250 V.
4. Zkontrolujte, že je spotřebič vypnutý od sítě, ale jeho vlastní síťový spínač je v poloze zapnuto.
5. Spusťte měření tlačítkem TEST a vyčkejte na ustálení hodnoty.
Proč musí být vypínač spotřebiče zapnutý
Když zůstane vypínač vypnutý, měřicí napětí se nemusí dostat za něj. Přístroj pak změří jen přívodní šňůru, odrušovací člen nebo malou část vstupního obvodu a vlastní spotřebič zůstane neověřený.
Kdy výsledek nemusí vypovídat o celém spotřebiči
U elektronicky ovládaných spotřebičů nemusí být bez síťového napětí sepnuté relé, elektronický spínač nebo napěťově závislý prvek. Měřicí napětí se pak nedostane do všech částí zařízení. Typickým příkladem je počítač, moderní pračka, elektronicky řízený zdroj nebo spotřebič s dotykovým ovládáním.
V takovém případě je vhodnější ověřit bezpečnost při provozním napětí měřením proudu ochranným vodičem, rozdílového proudu nebo dotykového proudu podle konstrukce zařízení.
Nejčastější chyby
Vypínač zůstal vypnutý
Naměřená hodnota je vysoká, ale část spotřebiče za vypínačem nebyla vůbec prověřena.
Automaticky zvoleno 500 V
Technik nezohlední elektroniku, přepěťovou ochranu nebo pokyn výrobce.
Třída II změřena bez sondy
Dvoupólová vidlice nepřipojí k přístroji přístupnou část spotřebiče. Velmi vysoká hodnota pak může znamenat pouze rozpojený měřicí obvod.
Změřena jen jedna kovová část
U třídy II je třeba ověřit všechny relevantní přístupné vodivé části, které nemusí být navzájem vodivě propojeny.
Výsledek je hodnocen izolovaně
Vyhovující izolační odpor nenahrazuje prohlídku, měření PE ani potřebné měření unikajících proudů.
Příklady z praxe
| Spotřebič | Doporučený postup | Typická poznámka |
|---|---|---|
| Vrtačka třídy II | Vidlice do měřicí zásuvky, sonda ze zděře PE na kovové sklíčidlo nebo jinou přístupnou vodivou část | Zapnout mechanický vypínač; bez sondy není sklíčidlo součástí měřicího obvodu. |
| Rychlovarná konvice třídy I | L + N proti PE | Topný prvek může mít specifickou mez 0,3 MΩ; vždy zohlednit konstrukci a stav za studena či po provozu. |
| Stolní počítač třídy I | Posoudit vhodnost Riso, případně použít měření unikajícího proudu | Vstupní filtry a přepěťové prvky mohou ovlivnit výsledek. |
| Adaptér třídy II | L + N proti přístupným vodivým částem; podle konstrukce také ověřit oddělení síťové a SELV části | Nemá-li přístupnou vodivou část vhodnou pro sondu, nelze pouze zasunutím dvoupólové vidlice potvrdit izolaci celého krytu. Zvolí se odpovídající postup podle konstrukce a návodu výrobce. |
Mini test
Proč se při měření spojují L a N?
Aby se vůči přístupné části ověřovala celá síťová část jako jeden celek a nebyla zbytečně namáhána izolace mezi L a N.
Je vždy správné použít 500 V DC?
Ne. U SELV/PELV, zařízení s přepěťovými prvky a citlivou elektronikou může být vhodné 250 V DC nebo jiná metoda.
Co znamená hodnota „> 200 MΩ“?
Izolační odpor je vyšší než horní mez měřicího rozsahu. U třídy II ale nejprve ověřte připojení sondy – stejný údaj může vzniknout i při rozpojeném měřicím obvodu.
Musím u spotřebiče třídy I používat sondu?
U běžného jednofázového spotřebiče třídy I s vidlicí ne. Ochranný obvod spotřebiče je k REVEXmaxu připojen přes PE kontakt měřicí zásuvky. Sonda je potřebná například pro přístupnou vodivou část, která není s PE spojena.
Proč u třídy II nestačí jen zasunout vidlici?
Spotřebič třídy II nemá PE vodič. Dvoupólovou vidlicí se proto připojí pouze síťová část L a N, ale nikoli zkoušená přístupná vodivá část. Tu je nutné připojit samostatnou sondou na stranu PE přístroje.
Může vyhovující Riso nahradit měření unikajícího proudu?
Ne vždy. U elektronických zařízení může být měření unikajícího proudu při provozním napětí výstižnější nebo nezbytné.
Normové podklady pro další ověření: ČSN EN 50699, ČSN EN 50678, ČSN 33 1600 ed. 2 včetně změn Z1 a Z2 a návod výrobce použitého měřicího přístroje. Uvedené hodnoty jsou studijní pomůcka; při měření je nutné respektovat plné znění příslušných norem, výrobkovou normu a pokyny výrobce spotřebiče.