Vnější vlivy: rozdělení, příklady, určování a odpovědnost
Vnější vlivy popisují skutečné podmínky, ve kterých má elektrická instalace bezpečně fungovat. Ovlivňují volbu zařízení, krytí, ochranná opatření, provedení vedení, údržbu i rozsah revize.
Odpověď do 30 sekund
Vnější vlivy jsou podmínky okolí, způsobu využití a konstrukce budovy, které působí na elektrickou instalaci nebo ovlivňují bezpečnost osob. Označují se kódem: první písmeno určuje skupinu A – prostředí, B – využití, C – konstrukce budovy, druhé písmeno konkrétní vliv a číslo jeho třídu, například AD4.
Vnější vlivy se stanoví před návrhem instalace z podkladů o stavbě, technologii, provozu a osobách. U složitějších objektů je určuje odborný tým nebo komise a výsledek se zachytí v dokumentaci, zpravidla v protokolu. Revizní technik je při revizi neurčuje místo projektanta; kontroluje, zda dokumentace odpovídá skutečnosti a zda byla zařízení a ochranná opatření podle určených vlivů správně zvolena.
Co jsou vnější vlivy
Elektrická instalace není navrhována do abstraktního „běžného prostoru“. Musí vyhovět teplotě, vodě, prachu, chemickým látkám, mechanickému namáhání, schopnostem osob, podmínkám evakuace i stavebnímu provedení objektu. Souhrn těchto podmínek se označuje jako vnější vlivy.
Jejich určení je vstupem pro projekt. Teprve z konkrétních vlivů lze odvodit například požadované krytí, odolnost materiálů, mechanickou ochranu, provedení kabelových tras, vhodnost ochranného opatření nebo zvláštní požadavky na požární bezpečnost.
Důležité: vnější vlivy nejsou jen „prostředí“
Voda, teplota a prach tvoří pouze skupinu A. Stejně důležité jsou schopnosti a počet osob, podmínky úniku, povaha zpracovávaných látek a konstrukce budovy. Kancelář a mateřská škola mohou mít podobnou teplotu i vlhkost, ale z hlediska skupiny B nejde o stejný prostor.
Jak se čte kód vnějšího vlivu
Kód se skládá ze dvou písmen a čísla. Například AD4:
Číslo nemá u všech vlivů stejný význam. Nelze tedy obecně říci, že vyšší číslo vždy znamená „stejný krok nebezpečnosti“. Každá položka má vlastní popis tříd a vlastní podmínky.
AD4 není totéž co IP44
AD4 je klasifikace výskytu vody. IP44 je vlastnost krytu výrobku. Určený vnější vliv pomáhá stanovit potřebné vlastnosti zařízení, ale kód vlivu nelze mechanicky přepsat na IP kód. Posuzují se také způsob montáže, poloha, výrobková norma a další současně působící vlivy.
Tři skupiny vnějších vlivů
A Podmínky prostředí
- AA teplota okolí
- AB atmosférická vlhkost
- AC nadmořská výška
- AD výskyt vody
- AE cizí pevná tělesa
- AF korozivní a znečišťující látky
- AG mechanické rázy
- AH vibrace
- AK rostlinstvo a plísně
- AL živočichové
- AM elektromagnetické, elektrostatické a ionizující vlivy
- AN sluneční záření
- AP seizmické účinky
- AQ blesk
- AR pohyb vzduchu
- AS vítr
B Využití prostoru
- BA schopnost osob
- BB elektrický odpor lidského těla
- BC dotyk osob s potenciálem země
- BD podmínky úniku a evakuace v nebezpečí
- BE povaha zpracovávaných nebo skladovaných látek
C Konstrukce budovy
- CA stavební materiály
- CB konstrukční provedení budovy
Kde se jednotlivé vlivy typicky projeví
Následující přehled ukazuje, na které oblasti je nutné myslet. Nejde o hotové zatřídění; konkrétní třídu lze určit až ze skutečných parametrů provozu.
Venkovní instalace
Teplota, vlhkost, voda, sluneční záření, blesk, vítr, případně koroze. Samotné označení „venku“ nestačí – rozdíl je mezi krytou terasou, fasádou a volně stojícím zařízením.
Mycí a potravinářský provoz
Voda podle způsobu čištění, chemické čisticí prostředky, prach nebo organické nečistoty, mechanické namáhání a schopnost obsluhy.
Dílna a výrobní hala
Rázy, vibrace, prach, oleje, teplota, pohyb manipulační techniky, kvalifikace osob a povaha zpracovávaných materiálů.
Škola, školka nebo veřejný prostor
Schopnost osob, počet osob a podmínky evakuace. Vnější vlivy mohou ovlivnit přístupnost zařízení, mechanickou odolnost i požadavky na kabelové rozvody.
Sklad
Povaha skladovaných látek, prašnost, výška a způsob skladování, riziko mechanického poškození, obsazení osobami a podmínky úniku.
Zemědělský objekt
Vlhkost, voda, agresivní látky, prach, živočichové a zvýšené mechanické namáhání. Současně se uplatňují požadavky příslušné části souboru ČSN 33 2000-7.
Jak se vnější vlivy určují
Správné určení nezačíná výběrem kódu, ale shromážděním podkladů. Třída musí být odůvodnitelná konkrétním údajem: teplotním rozsahem, tlakem a směrem vody, druhem chemické látky, četností výskytu, počtem osob, požárně bezpečnostním řešením nebo popisem stavební konstrukce.
Typické podklady
- účel objektu a jednotlivých místností, předpokládaný způsob používání;
- technologický postup, používané látky a bezpečnostní listy;
- způsob úklidu, mytí, dezinfekce a tlak použité vody;
- teplotní a vlhkostní rozsahy, větrání a venkovní klimatické podmínky;
- počet, schopnosti a kvalifikace osob, přístup veřejnosti a dětí;
- požárně bezpečnostní řešení, evakuace a druh skladovaných materiálů;
- stavební materiály, pohyby konstrukcí a předpokládané mechanické namáhání;
- půdorysy s jasným vymezením hranic prostorů a zón.
Kdo vnější vlivy určuje a kdo za co odpovídá
U jednoduchého objektu mohou být podmínky zřejmé z příslušných norem a projektových podkladů. U technologických, výrobních, zdravotnických, zemědělských, shromažďovacích nebo jinak složitých objektů je vhodné a obvykle nezbytné mezioborové posouzení. TNI 33 2000-5-51 popisuje sestavení komise a doporučenou podobu protokolu.
| Účastník | Hlavní úloha | Co nemá nahrazovat |
|---|---|---|
| Investor / provozovatel | Dodá pravdivé údaje o budoucím nebo skutečném provozu, technologii, látkách, osobách a způsobu údržby. Zajistí, aby posouzení bylo součástí dokumentace a při změnách se aktualizovalo. | Nemá ponechat technické podmínky pouze na odhadu montážní firmy. |
| Projektant | Zapracuje určené vlivy do návrhu, volby zařízení a ochranných opatření. Koordinuje elektrickou část s požární, stavební a technologickou dokumentací. | Nemá bez podkladů hádat provozní podmínky nebo kopírovat kódy z jiného objektu. |
| Odborný tým / komise | Vyhodnotí podklady, určí relevantní kódy a třídy, stanoví hranice prostorů, odůvodnění a podmínky platnosti. | Nemá být formální seznam podpisů bez skutečné znalosti provozu. |
| Montážní organizace | Provede instalaci podle projektu, určených vlivů, výrobních návodů a navazujících norem. | Nemá svévolně snížit krytí, změnit materiál nebo trasu bez posouzení dopadu. |
| Revizní technik | Ověří dokumentaci, skutečné podmínky, správnost volby a instalace zařízení a soulad ochranných opatření s určenými vlivy. | Nemá při revizi jednostranně vytvořit chybějící odborné určení místo projektanta a provozovatele. |
Revizní technik může být členem komise
Jeho zkušenost je při určování vnějších vlivů velmi užitečná. Je však nutné oddělit dvě role: spoluúčast na odborném určení podmínek a následné ověření provedené instalace při revizi. Samotná revize není náhradou projektového a provozního posouzení.
Posouzení a protokol o určení vnějších vlivů
Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. v § 6 odst. 3 písm. a) požaduje, aby součástí průvodní dokumentace dokončeného vyhrazeného elektrického zařízení bylo posouzení vnějších vlivů. Samostatný protokol je běžným a nejprůkaznějším způsobem, jak výsledek zdokumentovat.
Samostatný protokol se podle národních pravidel zpravidla nemusí vypracovat tam, kde vnější vlivy jednoznačně vyplývají z příslušné ČSN nebo jiného předpisu, případně jde pouze o normální vnější vlivy. Ani tehdy ale nesmí být dokumentace neurčitá. Musí být zřejmé, z jakých podmínek projekt vycházel a podle čeho byla zařízení zvolena.
Co má kvalitní protokol obsahovat
- identifikaci stavby, části objektu a účel posuzovaných prostorů;
- seznam použitých podkladů, norem, předpisů a provozních údajů;
- členění objektu na prostory nebo zóny se stejnými podmínkami;
- určené kódy a třídy všech relevantních vlivů včetně odůvodnění;
- hranice působení vlivů, ideálně vyznačené ve výkresech;
- požadavky a opatření, která z určení vyplývají pro návrh a provoz;
- předpoklady a podmínky platnosti, například způsob čištění nebo omezení skladování;
- identifikaci zpracovatelů nebo členů komise, datum a schválení výsledku;
- přílohy: půdorysy, technologické podklady, bezpečnostní listy nebo požárně bezpečnostní řešení.
Protokol nemá být seznam kódů bez odůvodnění
Zápis „AD4, AE3, BA1“ bez popisu podmínek neumožňuje později ověřit, zda je klasifikace stále platná. U každého významného vlivu má být dohledatelné, z jakého konkrétního údaje nebo provozního předpokladu třída vznikla.
Kdy se musí posouzení aktualizovat
Vnější vlivy nemají pevnou dobu platnosti. Platí tak dlouho, dokud se nezmění podmínky, z nichž vycházely. Nové nebo doplněné posouzení je potřeba zejména při:
- změně účelu místnosti nebo druhu provozu;
- instalaci nové technologie či změně pracovního postupu;
- změně používaných nebo skladovaných látek;
- změně způsobu mytí, čištění, vytápění nebo větrání;
- zvýšení počtu osob, otevření prostoru veřejnosti nebo změně evakuace;
- stavební úpravě, změně požárních úseků nebo materiálů konstrukce;
- zjištění skutečných podmínek odlišných od předpokladů projektu.
Co kontroluje revizní technik
Při výchozí revizi se podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. kontroluje soulad skutečného provedení s projektovou a průvodní dokumentací a splnění podmínek instalace ve vztahu k vnějším vlivům. Při pravidelné nebo mimořádné revizi se navíc posuzuje, zda původní podmínky stále platí a jaké změny nastaly od poslední revize.
- zda je posouzení nebo protokol dostupný, jednoznačný a vztahuje se ke skutečnému objektu;
- zda určené vlivy odpovídají reálnému provozu, technologii a stavebnímu stavu;
- zda jsou hranice prostorů a zón z dokumentace v místě rozpoznatelné;
- volbu a stav krytů, vývodek, rozváděčů, vedení a materiálů;
- odolnost proti vodě, prachu, korozi, teplotě, nárazu, vibracím a UV záření;
- ochranná opatření s ohledem na schopnosti osob a dotyk se zemním potenciálem;
- opatření související s požárem, evakuací a povahou materiálů;
- zda změny provozu nevyžadují nové určení nebo úpravu instalace.
Co když dokumentace nebo protokol chybí
Revizní technik může provést dostupné prohlídky a měření, ale chybějící podklad musí ve zprávě uvést. Bez znalosti určených podmínek nelze spolehlivě potvrdit, že volba zařízení a ochranných opatření odpovídá zamýšlenému provozu. Rozsah dopadu na závěr revize závisí na konkrétním objektu a na tom, zda lze podmínky jednoznačně doložit jinými částmi dokumentace.
Správným řešením není dodatečný odhad jedné osoby, ale doplnění posouzení vlastníkem nebo provozovatelem za účasti potřebných odborností. Revizní technik se na tomto úkolu může podílet odděleně od samotné revize.
Vnější vlivy a zařazení VTEZ do I. třídy
Ne každý nenormální vnější vliv automaticky znamená vyhrazené elektrické zařízení I. třídy. Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. v § 4 odst. 1 písm. a) uvádí pro I. třídu mimo jiné elektrická zařízení:
- ve vnitřních nebo vnějších prostorách s extrémně vysokou teplotou okolí nad +55 °C;
- v prostorách s tryskající nebo intenzivně tryskající vodou a s možností ponoření;
- v prostorách s trvalým výskytem korozivních a znečišťujících látek;
- v prostorách s nebezpečím požáru hořlavých kapalin.
U těchto případů musí nebezpečí působení vnějších vlivů vyplývat z projektové nebo provozní dokumentace. Do I. třídy dále patří například zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu, některé objekty pro více než 200 osob a stanovené zdravotnické prostory. Zařazení je proto nutné posuzovat podle úplného znění § 4, nikoli jen podle jednoho kódu vnějšího vlivu.
Praktický příklad: prostor pravidelně mytý proudem vody
| Krok | Správný postup | Chybná zkratka |
|---|---|---|
| Podklady | Zjistit tlak, průtok, směr, vzdálenost trysky, četnost mytí, teplotu vody a čisticí chemii. | „Je to mokrý provoz.“ |
| Určení vlivu | Stanovit konkrétní třídu AD podle skutečného působení vody a samostatně posoudit AF, AE, BA a další relevantní vlivy. | Automaticky zapsat AD4 pro celý objekt. |
| Návrh | Zvolit krytí a materiály pro dané místo, správné vývodky, trasu vedení, mechanickou a korozní ochranu. | Vybrat pouze zařízení označené „do vlhka“. |
| Revize | Porovnat skutečný způsob mytí s dokumentací a ověřit kryty, těsnění, vývodky, montážní polohu a stav zařízení. | Spoléhat jen na údaj IP na štítku. |
Pokud se po předání provozu změní ruční oplach na tlakové mytí, původní posouzení nemusí být nadále platné, i když se elektrická instalace fyzicky nezměnila.
Nejčastější chyby
- Určení podle názvu místnosti. „Koupelna“, „sklad“ nebo „venkovní prostor“ není dostatečný technický údaj.
- Jeden soubor kódů pro celý objekt. Rozvaděčovna, výrobní plocha, mycí box a venkovní fasáda mají rozdílné podmínky.
- Záměna vnějšího vlivu a IP krytí. IP je jen jedna vlastnost zařízení a neřeší například korozi, teplotu, UV, vibrace nebo schopnosti osob.
- Opomenutí skupin B a C. Posoudí se voda a prach, ale ne děti, veřejnost, evakuace, hořlavé látky nebo konstrukce budovy.
- Kopírování starého protokolu. Bez kontroly technologie a skutečného užívání vznikne formálně úplný, ale věcně chybný dokument.
- Instalace před určením vlivů. Kódy se dodatečně přizpůsobí již nakoupenému zařízení místo toho, aby určovaly jeho výběr.
- Neaktualizování po změně provozu. Nová chemie, tlakové mytí, regály nebo veřejný přístup mohou změnit požadavky.
- Revizní technik „doplní protokol“ během revize. Tím se zamění projektové určení podmínek za kontrolní činnost.
- Používání starého dělení prostorů jako náhrady. Pojmy normální, nebezpečný a zvlášť nebezpečný prostor nenahrazují aktuální klasifikaci jednotlivých vnějších vlivů.
- Každý nenormální vliv je považován za VTEZ I. třídy. Zařazení se provádí pouze podle kritérií právního předpisu.
Vzor odpovědi u ústní zkoušky
Souvislá odpověď
„Vnější vlivy jsou podmínky, které působí na elektrickou instalaci nebo ovlivňují bezpečnost při jejím používání. Dělí se do tří skupin: A jsou podmínky prostředí, například teplota, voda, prach nebo koroze; B je využití prostoru, tedy schopnost osob, dotyk se zemí, evakuace a povaha látek; C je konstrukce budovy. Označení má dvě písmena a číslo, například AD4, kde A je prostředí, D voda a 4 konkrétní třída. Vnější vlivy se musí určit před návrhem instalace z projektových, technologických, požárních a provozních podkladů. U složitějších objektů je stanovuje odborný tým nebo komise a výsledek se zaznamená do protokolu. Projektant podle něj volí zařízení a ochranná opatření. Revizní technik při revizi kontroluje, zda dokumentace odpovídá skutečnosti a zda je instalace pro určené vlivy vhodná. Při změně provozu se musí posouzení aktualizovat.“
Mini test
1. Co znamenají jednotlivé části kódu AD4?
A označuje skupinu podmínek prostředí, D výskyt vody a číslo 4 konkrétní třídu tohoto vlivu.
2. Jaké jsou tři základní skupiny vnějších vlivů?
A – podmínky prostředí, B – využití prostoru, C – konstrukce budovy.
3. Je IP44 stejné označení jako AD4?
Ne. AD4 je vnější vliv, IP44 je stupeň ochrany poskytovaný krytem. Vztah mezi nimi se posuzuje podle konkrétní instalace a příslušných norem.
4. Kdo nese odpovědnost za pravdivé údaje o provozu?
Investor nebo provozovatel musí dodat správné informace o technologii, látkách, osobách, čištění a způsobu používání. Projektant a odborný tým je technicky vyhodnotí.
5. Co udělá revizní technik, když protokol chybí?
Uvede chybějící dokumentaci ve zprávě, posoudí, co lze ověřit z dostupných podkladů a skutečného stavu, a požaduje doplnění odborného posouzení. Nemá chybějící určení bez potřebných podkladů jednostranně nahradit.
6. Znamená každý nenormální vliv zařazení VTEZ do I. třídy?
Ne. I. třída se určuje pouze podle konkrétních kritérií § 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.
Časté otázky
Musí být samostatný protokol pro běžný byt nebo kancelář?
Ne vždy. Pokud jde pouze o normální vnější vlivy nebo jsou podmínky jednoznačně určeny příslušnou normou, může být posouzení zachyceno přímo v projektové dokumentaci s odkazem na použitá pravidla. Dokumentace však musí zůstat jednoznačná.
Může projektant vnější vlivy určit sám?
U jednoduchých a jednoznačných podmínek může být určení součástí jeho projektové práce. Tam, kde jsou rozhodující technologie, chemie, požární bezpečnost, hygiena, provoz nebo zvláštní skupiny osob, je nutné zapojit příslušné odbornosti. O složení týmu rozhoduje složitost a rizika objektu.
Jak dlouho protokol platí?
Není stanoven univerzální časový interval. Platí po dobu, kdy odpovídají vstupní podmínky. Změna účelu, technologie, látek, čištění, osob nebo stavebního uspořádání může vyvolat potřebu aktualizace okamžitě.
Určují vnější vlivy automaticky lhůtu pravidelné revize?
Jsou jedním z důležitých podkladů. Konkrétní lhůta se stanovuje podle právních a normových požadavků, průvodní dokumentace, řádu prohlídek, údržby a revizí a podle skutečných rizik provozu.
Stačí zařízení s vysokým IP do každého náročného prostředí?
Ne. Vysoké IP neřeší samo o sobě odolnost vůči chemikáliím, UV záření, teplotě, nárazům, vibracím, elektromagnetickému rušení ani požadavky vyplývající ze schopnosti osob a evakuace.
Související předpisy a normy
- ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 + Z1 + Z2 – Elektrické instalace nízkého napětí, část 5-51: výběr a stavba elektrických zařízení, obecné předpisy; klasifikace vnějších vlivů.
- TNI 33 2000-5-51:2022 – Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení vnějších vlivů; komentář ke konsolidovanému znění normy.
- Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. – požadavky na bezpečnost VTEZ, průvodní dokumentaci, revize a zařazení zařízení do tříd.
- ČSN 33 2000-6 ed. 2 – ověřování elektrických instalací.
- ČSN 33 1500 – revize elektrických zařízení a související pravidla pro provozované instalace.
- ČSN EN 60529 – stupně ochrany krytem, IP kód.
- ČSN EN 62262 – stupně ochrany krytů proti vnějším mechanickým nárazům, IK kód.
- Soubor ČSN 33 2000-7 – doplňující požadavky pro zvláštní prostory a jednoúčelová zařízení.
Uvedené shrnutí slouží ke studiu a nenahrazuje úplné znění technických norem, projektovou dokumentaci ani odborné posouzení konkrétního provozu.